Slyší koně dobře? V zažité etologii koní je výzkumy přesvědčivě doloženo, že ano, lépe než člověk. Podle studie kansaské univerzity lze říci, že u koní se sluch pohybuje přibližně mezi 45 Hz do asi 35 kHz, na rozdíl od člověka: kolem 20 Hz – 20 kHz. Šelest a tiché zvuky slyší rozhodně mnohem lépe, jak se může přesvědčit každý kolem koní.
A jak koně pracují se sluchem?
Jako zvíře, které se milióny let vyvíjelo, i sluch slouží k ochraně před predátory a k tomu se i utvářely ušní boltce. Koně je dokážou natočit různými směry a každé zvlášť. Pokud jsme vnímaví, dokážeme potenciálnímu splašení či zneklidnění koně předejít nebo se na něj aspoň připravit a tím i zavčasu utlumit nežádoucí reakci. Nežádoucí reakce je to ovšem z našeho hlediska, z evolučního hlediska se jedná o obranný mechanismus před predátory a toto bychom měli mít vždy na mysli. Trestat poplašeného koně, jak je leckdy možné vidět, je dost nevhodné. Milióny let vývoje nelze vypnout, pouze utlumit. Na spoustu zvuků si koně dokážou zvyknout, i když po nějakém opakování – utlumí se reakce na tyto zvuky. Např. pokud přijde kůň prvně na dostihovou dráhu, je v šoku z toho množství zvuků, bude nervózní, těkavý, ale s počtem startů se zklidňuje a už to bere jako přirozenou součást. Pořád ale platí, že neobvyklý/jiný zvuk dokáže sebezkušenější zvíře poplašit.
Člověk a kůň – zvuková komunikace
Z etologického hlediska my můžeme využívat navyklost koní na nějaká slova, např. slovní pobídka k nějaké aktivitě či naopak k ustání aktivity. Klasicky u nás např. slova: „stůj, ustup, prrr, hot, čehý, hop“ či zamlaskání. Koně dobře rozlišují tóny hlasu a rozeznávají hlasy jednotlivých lidí, kteří se kolem nich pohybují. Pokud s konkrétním člověkem mají špatnou zkušenost, reagují na jeho hlas negativně. A naopak. U koní by se pokud možno nemělo křičet, zvýšený hlas nebo okřiknutí je trestem zcela rovnoprávným s udeřením koně. Využívejte toho, jen pokud je to nezbytné.
